Lesklice velká (Epitheca bimaculata)

Popis

Veliká vážka, výrazně větší než naše ostatní lesklice, velká spíše jako šídla. Morfologickými znaky lesklicím odpovídá, ale zbarvení je (v rozporu s rodovým jménem) zcela bez lesku a bez zelené barvy. Tělo je u obou pohlaví v kombinacích černé, hnědé a žluté, u samic působí díky menšímu rozsahu černé světleji než u samců, u nichž žluté skvrny na bocích zadečku jen okrajově dosahují na tmavou hřbetní stranu. Charakteristické jsou černé skvrny u báze zadních křídel; ta zejména u mladých jedinců mají kouřově žlutavý nádech. Zadečkové přívěsky samců se rozebíhají do podoby písmene V. Oči jsou u mladých jedinců hnědavé, u starších získávají modroči zelenošedý nádech.

Podobné druhy

Vzhledem k velikosti a charakteristické dvojici skvrn na bázi křídel nezaměnitelná. Kombinace barev na těle může připomínat mladé jedince či samice vážky plavé (L. fulva), ti jsou však výrazně menší a obvykle mají kouřově tmavé špičky křídel. Barevně se blíží i vážce čtyřskvrnné, ale ta krom dalšího páru skvrn v uzlech má zadeček bez podélného černého pruhu.

Výskyt, habitat

Eurosibiřský druh, v Evropě ostrůvkovitě, souvislejší výskyt v jezernaté severovýchodní části. U nás vzácná, nepočetné nálezy pouze na jihovýchodní Moravě, v jiných částech ČR zcela výjimečně. Vyhledává větší a hlubší vodní plochy, především rybníky, pískovny či slepá ramena. Jarní druh s velmi krátkou letovou sezónou, objevuje se zejména v průběhu května.

Ohrožení

Druh je zařazen do kategorie kriticky ohrožený (CR) především z důvodu lokálního výskytu na území ČR a výskytu v nejnižších polohách, kde probíhají intenzivní lidské aktivity. Rizikovými faktory jsou změny biotopů jako jejich přímá likvidace, odvodňování, zmeny hydrologického režimu, intenzivní rybochovné aktivity, vyhrnování bahna a popř. zněčištění vody chemickými látkami.

Chování, zvyky

Samci neúnavně proletují nízko (do 0,5m) nad hladinou, obvykle dále od břehu. Samice při kladení nosí pod ohnutým koncem zadečku „balík“ vajíček, která pak na vhodném místě za letu deponuje ve formě slizem obaleného řetízku. Díky velmi dlouhým zadním nohám se zavěšují na stébla v typicky šikmé pozici.

Larvy, svlečky

Larva je na první pohled nápadná velmi dlouhýma nohama. Specifickým znakem jsou 2 rohy na temeni hlavy (pozor – u velmi mladých instarů larev r. Somatochlora se také nacházejí rohy na hlavě). Mohutné hřbetní trny se směrem ke konci zadečku zmenšují, na S9 je hřbetní trn malý. Boční trny na S9 jsou velmi dlouhé.
2021-05-17T10:59:39+02:00
Přejít nahoru