Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
V rámci rodu Somatochlora spíše menší, avšak relativně robustní druh. Základní barva těla je matně černá, s bronzově kovovým nádechem, hruď je tmavozelená, kovově blýskavá, výrazně ochlupená, oči jsou šedozelené (až s modrým nádechem), avšak jen málo lesklé, nekontrastní vůči tělu. Žluté skvrny na hlavě nejsou vzájemně spojeny. Samci mají v oblasti S3 zúžený zadeček, avšak S3 se na distálním konci už zřetelně rozšiřuje). U obou pohlaví je mezi S2 a S3 světlý šedý až bílý pruh, výraznější u samic. U samců je charakteristický tvar jejich zadečkových přívěsků, které jsou na vnějším obrysu dvakrát zalomené a jejich špičky se sbíhají. Kladélková chlopeň samic je zboku trojúhelníkovitá a výrazně vystupující. U obou pohlaví má přední křídlo dvě kubitoanální žilky, u jiných druhů jen jednu.
Podobné druhy
Nejpravděpodobnější je záměna s lesklicí severskou (S. arctica), která se, krom podobného tmavého zbarvení, také může vyskytovat na vrchovištích. L. severská je však o subtilnější, a zúžení zadečku samce na S3 je výrazně protáhlé až na S4. U samic S. arctica jsou nápadné i párové žluté skvrny na S3 (viditelné i svrchu), naopak proužek mezi S2 a S3 je u nich méně kontrastní. Odlišné jsou i zadečkové přívěsky samců a postavení kladélkové chlopně samic. S. metallica má jasněji zelenou barvu těla, na přední části hlavy má žluté skvrny spojené do podkovy.
Výskyt, habitat
Eurosibiřský, v našich zeměpisných šířkách výhradně horský druh, u nás rozšířen v příhraničních pohořích (nejníže 620 m n.m.), což je dáno jeho vazbou na horská vrchoviště s různě rozsáhlými vodními plochami, od malých (i vyschlých) zvodnělých rýh a miniaturních tůněk až po rozlehlejší jezírka. Může vystupovat až nad hranici lesa (Krkonoše, Úpská rašelina).
Ohrožení
Druh je zařazen do kategorie ohrožený (EN). Lokality se nacházejí ve velkoplošných chráněných územích, v I. zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí, a zároveň v maloplošných chráněných úzamích, jako jsou národní přírodní rezervace nebo přírodní rezervace. Lokality však mohou být ohroženy rozmáhajícím se turizmem v horských oblastech či výstavbou turistických center, popř. leteckým vápněním lesních porostů, které může narušit chemizmus lokality.
Chování, zvyky
Obdobné jako lesklice severská (S. arctica). Samci létají nad rašeliništi obvykle ve výšce do 1 m, často se ve vzduchu zastavuje. Zdržuje se většinou v stálé letové hladině, bez častějšího stoupání do výšky. Samice při klade vajíčka za nízkého letu vajíčka „ťukáním“ koncem zadečku do vody nebo rašeliníku.
Larvy, svlečky
Larvy žijí mezi ponořenými částmi ostřic a rašeliníků, svlečky bývají zanechávány nejčastěji na ostřicích. Zadeček nemá trny. Larvy jsou podobné S. arctica, spolehlivým znakem je břišní strana zadečku larev S. alpestris, kde na okraji přední části S7 (na rozdíl od ostatních zadečkových článků), není oddělen trojúhelníkovitý sklerit. Břišní strana je ochlupena velmi řídce. Dlouhé chlupy na hřbetní straně zadečku vyrůstají jen na okrajích článků. Zadečkové přívěsky vyčnívají z obrysu těla.
