Šidelko jižní (Coenagrion scitulum)

Popis

Menší, výrazně modré šidélko. U samců je na 2. zadečkovém článku černá skvrna ve tvaru číše nebo kočičí hlavy, která je spojena tenkou stopkou se zadním okrajem článku (někdy se skvrna tvarem připodobňuje číši). Na prostředních článcích zadečku je černá přibližně zadní polovina, tmavé skvrny na těchto segmentech nejsou po stranách dopředu protaženy, 6. a 7. článek jsou skoro celé černé. Antehumerální pruh není přerušený. Samice jsou zbarveny také výrazně modře, což je u samic neobvyklé. Bazální třetina zadečkových článků je modrá, zadní část černá s centrálním hrotem. Boky jsou také modré, jen u mladších samic modrozelené. Plamky jsou u obou pohlaví dlouhé a světlé. Podle zřetelné nápadného ochlupení hrudi bylo dříve nazýváno šidélko huňaté.

Podobné druhy

Nejpodobnější je západomediteránní šidélko C. caerulescens, které ovšem nežije ve střední Evropě. Z našich druhů je při vzdáleném pohledu záměna možná nejsnáze se š. širokoskvrnným (C. pulchellum), které má podobný odstín modré a podobný poměr černé a modré barvy. Při bližším pohledu se ale samci C. pulchellum jasně liší přerušeným antehumerálním pruhem a skvrnami na zadečku vytaženými dopředu v tenké boční proužky. Samice C. scitulum jsou nápadné modrou barvou. Vzdáleně se mohou obě pohlaví podobat š. kroužkovanému (Enallagma cyathigerum), které má ale na boku hrudi jen jeden kratší černý pruh.

Výskyt, habitat

Mediteránní druh, u nás žije na severní hranici svého areálu. Pravidelnější nálezy pochází z jihovýchodní Moravy, v Čechách byl zaznamenán zcela ojediněle. Šidélko jižní osídluje především mělké, prohřívané stojaté vody, nejčastěji tůně v cihelnách, slepá ramena řek nebo rybníky s bohatou vegetací.

Ohrožení

Druh je zařazen do kategorie kriticky ohrožený (CR) především z důvodu lokálního výskytu na území ČR. Rizikovými faktory, jelikož lokality leží v nižších nadmořských výškách v zemědělské krajině, jsou především přímá likvidace vhodných biotopů, odvodňování či kolísání vodní hladiny, což je velmi významné ohrožení především v suchých letech. Výrazně negativně působí i intenzivní rybochovné aktivity, vyhrnování bahna a také znečišťování vody vnějšími zdroji.

Chování, zvyky

Podobné jako u ostatních druhů, šidélka se pohybují v nízké vegetaci, kde se i páří se. Tento druh často zalétá mimo vodní plochy a lze ho zastihnout na polích, okrajích lesů a lesních cestách i několik kilometrů od rodné vodní plochy. K líhnutí dochází koncem května, dospělce můžeme potkat v naší přírodě zejména v červnu.

Larvy, svlečky

Larvy žijí na ponořených částech rostlin, svlečky se nacházejí na vynořených částech rostlin a na listech plovoucích rostlin na vodní hladině. Listovité přívěsky jsou krátké, výrazně široké, uzlík a šev je málo zřetelný a obloukovitý. Specifickým mikroskopickým znakem je  velké  přiblížení  štětinek  na  prementu k jeho okraji (vzdálenost distálních štětinek od okraje prementa je menší než 2,6 jejich vzájemné vzdálenosti).
Obrázky larev
2021-05-17T13:24:34+02:00
Přejít nahoru