Šídlo hnědé (Anax ephippiger)

Popis druhu

Na pohled celkově hnědé a hnědooké šídlo, zřetelně menší než A. imperator. Nápadné (zejména u samců) je blankytně modré zbarvení hřbetní strany S2 a S3 („sedélko“), které ale nezasahuje na boky zadečku (max. do poloviny výšky S2 a S3), u imaturních jedinců je sedélko jemně nafialovělé. Sedélko je zpředu lemováno hnědým proužkem, a na bocích přechází do žluté. Horní strana očí je hnědá, spodní strana očí a spodek hrudi je žlutý. Při zkušenosti s ostatními druhy může k určení pomoci i výrazně zakulacená hlava, která je vůči tělu relativně větší než u ostatních šídel a naopak subtilnější zadeček. Imaturní jedinci jsou světlí, s růžovým odstínem hnědé. U starších jedinců obojího pohlaví je na zadních křídlech v bazální části různě rozsáhlá nevýrazně žlutavá či hnědavá skvrna.

Podobné druhy

Vzhledem k hnědému zbarvení je záměna možná snad jedině se šídlem tmavým (A. parthenope), které je však robustnější, tmavší, nemá nažloutlou spodní stranu očí a hrudi, a modrá barva sedélka u něj ze stran obkružuje boky. A. parthenope se liší i barvou očí, které má zelené, rovněž hnědavý nádech na zadních křídlech má posunut apikálně.

Výskyt, habitat

Afrotropické, silně migrující šídlo, které se do Evropy dostává sporadicky, zejména v souvislosti s klimatickými poruchami v oblasti saharské Afriky („pršení“ saharského písku v kontinentální Evropě). Migrační vlny do Středozemí mohou být masivní, i ve formě hejn, která vyhledávají vhodná stanoviště k rozmnožování. U nás se vyskytuje nepravidelně a i v případě silné středomořské migrační epizody spíše ojediněle, dosavadní nálezy jsou zejména z nižších poloh. Za vhodných okolností se u nás může díky velmi krátkému larválnímu vývoji (2-3 měsíce) i rozmnožit, populace však nejsou stále. Jako pionýrský druh vyhledává dočasné lokality, krátce zatopené části lomů, cihelen, polní mokřady.

Ohrožení

Druh není zařazen do žádné kategorie Červeného seznamu ohrožených druhů ČR, jelikož se jedná na území ČR o nepravidelného migranta.

Chování, zvyky

Pro tento druh je typická ovipozice v tandemu (z našich velkých šídel dále pouze u A. parthenope a A. affinis). Patří k vážkám s aktivitou prodlouženou do večerních hodin (proto velká hlava a oči), někdy přilétá na světlo.

Larvy, svlečky

Jsou trochu menší než larvy ostatních druhů r. Anax. Oči jsou velké, na zadním okraji mírně vyklenuté nebo rovnoběžné se zadním okrajem hlavy. Maska výrazně širší, uprostřed není zaškrcená.
2021-05-17T09:31:49+02:00
Přejít nahoru