Šídlo červené (Anaciaeshna isosceles)

Popis druhu

Středně velké šídlo, velikostí mezi A. juncea a A. mixta. Zbarvením se jen vzdáleně blíží českému označení, obě pohlaví jsou zbarvená světle rezavohnědě, bez výrazné mozaiky tmavých a barevných skvrn na zadečku typické pro jiné druhy šídel. Z víceméně uniformního rezavohnědého podkladu barevně vystupuje pouze úzký žlutý trojúhelník na S2 (podobný, jako má A. mixta) a dva šikmé žluté pruhy na hrudi. Výrazným a pro tento druh charakteristickým znakem jsou výrazně zelené oči a úzké jantarové skvrny na bázi zadních křídel.

Podobné druhy

Díky charakteristickému zbarvení těla a kontrastně zeleným očím těžko zaměnitelné s jinými druhy. Další hnědě zbarvené šídlo velké (A. grandis) je větší a tmavší, má jantarově zbarvená křídla, modré skvrny na zadečku a hlavně nemá zelené oči. Do úvahy přichází i záměna s též převážně hnědým šídlem tmavým (Anax parthenope), které má sice oči (nevýrazně) zelené, ale působí mnohem tmavším dojmem, navíc má na hřbetní straně S2 a S3 charakteristické modré zbarvení (tzv. „sedélko“) a chybí mu světlé pruhy na boku hrudi.

Výskyt, habitat

Nepravidelně rozšířené po celé Evropě s výjimkou Skandinávie, preferuje nižší teplé polohy, kde jej nalezneme na celé škále mělkých stojatých vod (mokřady, rybníky), podmínkou jsou bohaté porosty emerzní vegetace (rákos, orobince apod., na severu pak vyhledává lokality s řezanem pilolistým).

Ohrožení

Druh je zařazen do kategorie zranitelný (VU). Potenciálními faktory ohrožení mohou být likvidace mokřadních lokalit v aluviích řek, např. slepých ramen řek, ale především rozsáhlé změny hydrologického režimu aluviálních oblastí větších řek (napřímení koryta, zamezení záplav) s následným vyschnutím a zničením lokality.

Chování, zvyky

Samci při vyhledávání samic prolétají nad či v porostech vysokostébelné mokřadní vegetace, obvykle ve výškách mezi 0,5 – 1,5 m porosty, s častými několikasekundovými zastávkami. Na rozdíl od většiny dalších šídel často usedají, nejčastěji (ale ne výhradně) na svislé stonky, na které se zavěšují v šikmém úhlu. Páření probíhá v závěsu na okolní vegetaci, často v korunách stromů, samice kladou samostatně na odumřelou plovoucí vegetaci, případně těsně při břehové linii. Na rozdíl od ostatních šídel se v přírodě vyskytuje přibližně o 1 měsíc dříve, s maximem v červnu.

Larvy, svlečky

Larvy žijí mezi ponořenými částmi litorální vegetace. Podobají se larvám šídel r. Aeshna (velikost, tvar očí, hlavy). Mají širokou masku a velmi dlouhé cerky – dosahují 3/4 délky paraproktů, čímž mohou připomínat larvy Aeshna subarctica. Na rozdíl od nich mají larvy A. isosceles boční trny i na S6 a neobývají vrchoviště.