Šídlatka brvnatá (Lestes barbarus)

Popis

Tělo zelenohnědé, s kovovým leskem, bez modravého ojínění. Plamky na křídlech jsou dvoubarevné s hnědou bazální a bílou apikální částí. Spodní zadní část hlavy je světlá – žlutá. Zelenobílé rozhraní na boku hrudi je jednoduché, nevybíhá v další pruhy. Konec zadečku je světlý, horní zadečkové přívěsky jsou také převážně světlé, spodní krátké se zahnutými hrotovitými výběžky. Samičí kladélková chlopeň je celá světlá, zakončena oble, bez hrotu.

Podobné druhy

Šídlatka brvnatá (Lestes barbarus) je poměrně snadno určitelná vzhledem ke specifickému zbarvení plamek i těla. S ostatními šídlatkami jsou zaměnitelní zejména čerstvě vylíhlí jedinci, zejména s šídlatkou zelenou (L. virens), která má také světle zbarvenou spodní polovinu hlavy.

Výskyt, habitat

Mediteránní druh, jehož areál zasahuje do podstatné části Evropy. U nás se ostrůvkovitě vyskytuje v nižších a středních polohách téměř po celém území. Šídlatka brvnatá je vázaná na menší, teplejší, mělké a zarostlé mokřady, částečně zazemněné rybníčky, až podmáčené nebo periodicky zaplavované louky. Spolu se Sympetrum flaveolum se vyskytuje často na lokalitách s velkým kolísáním vodní hladiny a vysycháním biotopu.

Ohrožení

Zranitelný druh (VU), jehož ohrožení vyplývá zejména z přímé likvidace či degradace biotopů vhodných k vývoji, jako jsou diverzifikované mokřady, případně extenzivní rybníky s vysokým stupněm rozvoje vodní a litorální vegetace, často v pozdních etapách sukcesního vývoje. Konkrétními významnými negativními činiteli jsou meliorace, především odvodňování, náhrada přírodě blízkých mokřadů nádržemi s intenzivními rybochovnými aktivitami s nevhodnou rybí obsádkou, likvidace litorálních porostů, znečišťování vody vnějšími zdrojí a terestrické rekultivace zvodněných ploch průmyslových oblastí.

Chování, zvyky

Podobné jako u ostatních šídlatek, létá převážně nízko nad vegetací, často na ní usedá. Samice klade vajíčka v tandemu se samečkem do stonků rostlin nacházejících se nad vodní hladinou, ale často i mimo vlastní vodní plochu, na přilehlých loukách, které budou v jarním období zatopené vodou. Ve srovnání s ostatními šídlatkami se tento druh objevuje v přírodě relativně časně a krátce, od června do srpna s maximem v červenci.

Larvy, svlečky

Larvy žijí v menších hloubkách, zejména na ponořených částech rostlin. Larvy se podobají larvám L. dryas, oba druhy mají zašpičatělé zadečkové lamely. S7 až S9 mají na břišní straně dlouhé chlupy. Spolehlivým znakem samičích larev L. barbarus je krátké kladélko nepřesahující poslední zadečkový článek. Exuvie jsou nalézány na litorálních rostlinách, převážně ve výšce několika centimetrů až desítek centimetrů nad vodní hladinou nebo na březích blízko břehové čáry, často na stoncích rostlin vyrůstajících z vody.