Motýlice obecná (Calopteryx virgo)

Popis

Tělo samců je zbarvené kovově modře, spodní strana konce zadečku je převážně hnědočervená. Křídla jsou široká, téměř celá tmavě modrá, neprůsvitná, světlejší bývá jen špička a kořen křídla. Samice jsou kovově bronzové až hnědozelené, tmavá jsou i křídla. Bělavé plamky jsou posunuty k uzlu na žilnatině, tedy dále od špičky křídel.

Podobné druhy

Je zaměnitelná, zejména u čerstvě vylíhlých jedinců, jen s motýlicí lesklou Calopteryx splendens, která má však užší křídla, modrá jen z poloviny, respektive čirá u samic, spodní stranu konce zadečku samců žluté a plamky na křídlech samic blíže k okraji.

Výskyt, habitat

Motýlice obecná žije na velké části Evropy a Asie, v ČR žije hojně po celém území, častější je v podhorských a lesnatých oblastech. Typickým biotopem jsou polo- zastíněné potoky a říčky v lesnatých oblastech s písčitým až kamenitým dnem a chladnější vodou. Může se ale vyskytovat i u velkých řek (Dolní Labe). Někdy se vyskytují obě naše motýlice společně na jedné lokalitě. V porovnání s motýlicí lesklou je vzácnější v uměle regulovaných říčních úsecích a melioračních kanálech. Často se vzdaluje od vlastního potoka a lze ji zastihnout i u rybníků, na lesních cestách a pasekách.

Ohrožení

Druh nepatří na území ČR k ohroženým taxonům. Potenciální ohrožení představují především nešetrné technické zásahy do toků a jejich znečišťování.

Chování, zvyky

Motýlice obecná se chová podobně jako příbuzná motýlice lesklá, létá obvykle nízko, pomalu a třepotavě nad potokem. Často usedá na příbřežní bylinnou vegetaci, zde probíhá i páření. Samci vykazují silné teritoriální chování a brání si své území i samici. Kladení vajec provádí samice do vodních rostlin, potápí se při tom někdy i pod vodní hladinu. Samec při kladení vajec hlídkuje v okolí. Motýlice lze potkat v přírodě za slunečných dnů od května po celé léto.

Larvy, svlečky

Larvy žijí na stoncích a kořenech ponořených částí rostlin. Upřednostňují klidnější úseky vodních toků s dostatkem náplavů. Na zadečkových přívěscích mají 2 tmavší pruhy, mezi nimiž je jen jeden světlejší. Na temeni hlavy a za očima jsou výrazné hrboly. Otvor v masce úzký, ve tvaru kopí (úzký kovočtverec v proximální části ještě více zúžený). Exuvie jsou nalézány na rostlinách v blízkosti břehové čáry (obvykle na spodní straně listů), většinou do 0,5 metru nad vodní hladinou.