Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Středně velká vážka, se zadečkem zřetelně štíhlejším než u rodů Libellula a Ladona. U dospělých samců je zadeček modře ojíněn, někdy zůstává na bocích zadečku viditelná původní žlutá barva. Hruď je hnědá (u některých samců může být i ojíněna), oči proměnlivě tmavozelené. U mladých samců a samic je základní barva hrudi i zadečku žlutá, s dvěma podélnými, obloukovitě prolamovanými černými pruhy na hřbetě zadečku. U velmi starých ztmavlých samic je černý vzor nezřetelný. Plamky jsou černé, stejně jako zadečkové přívěsky samců, které daly této vážce jméno.
Podobné druhy
Nejpodobnějším druhem je vážka bělořitná (O. albistylum). Ta se liší, krom bílé barvy zadečkových přívěsků, především zřetelně štíhlejším zadečkem, méně výraznými barvami (ojínění zadečku může být až bílé) a světlými pruhy na boku hrudi. Pomoci může i její nekontrastní, ale zřetelný světlý proužek probíhajícím středem vrchní strany hrudi a navazující světlé zbarvení hrudi mezi křídly. Další naše druhy r. Orthetrum jsou menší, bez černé špičky zadečku, se světlejšími plamkami. Od podobně zbarvených vážek rodu Libellula a Ladona se liší zřetelně štíhlejším zadečkem a absencí tmavých skvrn na bázi křídel.
Výskyt, habitat
Běžná vážka na území celé Evropy s výjimkou severních šířek, u nás hojná zejména v nížinách. S oblibou osidluje větší vodní plochy (včetně pomalu tekoucích vod) s obnaženými místy na břehu, často ji najdeme i na intenzivně hospodářsky využívaných rybnících. Výskyt je celosezónní, s maximem na počátku léta.
Ohrožení
Druh není zařazen do kategorie ohroženosti vzhledem k jeho velice hojnému výskytu v různých typech biotopů. Jedná se o jeden z nejhojnějších druhů vážek.
Chování, zvyky
Často usedá na zem holé břehy nebo nízko do vegetace. Samci hájí svůj úsek břehu, někdy se honí i ve skupinkách. Páření začíná ve vzduchu, spojený pár často chvíli létá, pak usedá do vegetace či na zem. Samice klade vajíčka za nízkého letu, odhazuje jej ťuká- ním zadečku o vodní hladinu.
Larvy, svlečky
Larvy žijí většinou přímo na dně v organickém detritu. Larva je poměrně velká a má dlouhé zadečkové přívěsky, hřbetní trny jsou zřetelně vyvinuté až po S6, patrné i na S7, na S8 chybí (na rozdíl od larev r. Libellula). K líhnutí dochází na vegetaci nízko nad zemí, většinou v blízkosti břehu, často ale i několik metrů od břehové linie.
