Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Největší z našich druhů r. Leucorrhinia. Dospělí černočervení samci jsou nezaměnitelní díky žluté jasné skvrně na S7 článku zadečku. U samic a mladých samců jsou skvrny na zadečku žluté až žlutooranžové, ale skvrna na S7 mívá světlejší odstín. Skvrny jsou široce oválné, na distálním konci zaškrcené do lehce rozdvojeného výběžku. Žlutá skvrna na S2 je široce oválná či kosočtverečná, někdy s náznakem podélného rozdělení. Nevelké černé skvrny jen na bázi zadních křídel, obklopující jantarové zbarvení na obou párech. U samic se též vyskytuje rozsáhlejší jantarově zbarvení na bázi křídel. Pomoci může i tmavá barva plamek, i když u mladých jedinců nebývá ustálená. Diagnostická je morfologie pohlavních orgánů, samice mají kladélkovou chlopeň s dvěma špičatými sbíhavými výběžky, samci typický tvar sekundárního pohlavního ústrojí.
Podobné druhy
Velmi podobná je vážka tmavoskvrnná (L. rubicunda), ale v případě dospělých samců je záměna díky „jasné skvrně“ na S7 u L. pectoralis vyloučena. Problematické jsou samice a mladí nevybarvení samci. L. rubicunda má štíhlejší zadeček a zadečkové skvrny jsou o trochu užší, na distálním konci pravidelně zašpičatělé. Její samice také mají černé políčko na bázi předních křídel, ale jistotou určení zajistí až porovnání morfologie pohlavních orgánů.
Výskyt, habitat
Eurosibiřský druh, ve střední a západní Evropě ostrůvkovitě až po Francii, u nás ne příliš hojný. Na rozdíl od L. dubia není striktně vázána na rašelinné vody, spíše preferuje teplejší, dobře osluněné lokality kryté před větrem (lesní rybníčky či lesní těžební jámy, okrajově i slepá ramena řek, zarostlé extenzivně využívané rybníky). U nás jedna z prvních vážek, líhnoucí se na přelomu dubna a května (přibližně o týden později než L. rubicunda), s maximem výskytu v první polovině června.
Ohrožení
V ČR zranitelný druh (VU), jehož ohrožení souvisí především s degradací stanovišť vhodných k vývoji, např. ss jejich eutofizací. Rizikovými faktory jsou především odvodňování, vypouštění lesních a extenzivních rybníků a výrazná manipulace s vodní hladinou. Významný vliv všaki mají také přeměna přírodě blízkých mokřadů na nádrže a intenzivními rybochovnými aktivitami, chov ryb s nevhodnou rybí obsádkou, těžba rašeliny, vyhrnování bahna, úpravy břehů, likvidace litorálních porostů nebo znečišťování vody vnějšími zdroji. Aktuálně velké nebezpečí souvisí s necitlivými teretrickými rekultivacemi zavodněných ploch spontánně se vyvíjejících v regionech hornické a pohornické krajiny (zajména na Karvinsku).
Chování, zvyky
Samci tráví více času sedící na vegetaci, ať už na stéblech rákosu či orobince nebo na větvích okolních stromů (zřídka na zemi), nad vodu jen občas vyletují. Samice bývají ukryté v korunách okolních stromů, spatřit je lze nejčastěji při kopulaci či kladení, které bývá střeženo poblíž sedícím samcem.
Larvy, svlečky
Larvy žijí mezi ponořenými částmi ostřicovo-rašeliníkových porostů. Podobně jako u L. dubia a L. rubicunda tmavé skvrny na břišní straně zadečku obvykle splývají do podélných pruhů, v případě jejich zřídkavé absence připomínají Sympetrum flaveolum, ale ten lze vyloučit podle odlišného obrysu hlavy. Larva má dobře vyvinuté tenké hřbetní trny až po S8. Krátké boční trny jsou jen na S8 a S9.
