Šidelko větší (Ischnura elegans)

Jedno z mála druhů šidélek, které je více černé než modré. Samci mají blankytně modré jen antehumerální pruhy, boky hrudi, boky S1, S2, a především celý 8. zadečkový článek. Temeno hlavy má kruhové skvrny stejné barvy. Zbytek těla je shora bronzově černý. Samice se vyskytují v několika barevných formách. Androchromní samice jsou zbarvené jako samci, převážně černě s modrým 8. zadečkovým článkem. Gynochromní samice se zbarvením od samců zřetelně odlišují, modrá barva na zadečku a hrudi může být nahrazena fialovou, oranžovou, růžovou, olivově zelenou nebo hnědou. Důležitým determinačním zna- kem obou pohlaví pro odlišení od podobných mediteránních druhů je dozadu vybíhající lalok zadního okraje pronota. Plamky jsou dvoubarevné, černobílé.

Záměna je možná především s šidélkem menším I. pumilio. Samce obou druhů lze odlišit podle zbarvení posledních zadečkových článků, zejména 8. a 9. Článku; samci I. pumilio mají modrou jen apikální část S8 a celý S9, na kterém jsou drobné černé skvrny. Samice těchto druhů lze rozlišit podle zbarvení těla a jednoznačně podle tvaru pronota. Podobně velké a zbarvené samice Erythromma najas se liší nepřítomností skvrn mezi očima. Samci rodu Erythromma se na první liší pohled červenýma očima.

Šidélko větší žije téměř v celé Evropě a ve značné části Asie. U nás je to téměř všudypřítomný druh, patří mezi našich pět nejhojnějších  vážek.  Vyskytuje se téměř u všech vod, stojatých i pomalu tekoucích. Chybí pouze v rychle tekoucích vodách a v horských vrchovištích. Hojně osídluje tůně v lomech nebo rybníky včetně intenzivně obhospodařovaných. Spolu s šidélkem brvonohým (Platycnemis pennipes) a vážkou černořitnou (Orthetrum cancellatum) může být početné i u přerybněných nádrží.

Šidélka poletují mezi vegetací, často na ni usedají a páří se. Kladení vajec provádí samice bez přítomnosti samce do plovoucího rostlinného materiálu. Líhnutí není synchronizované, dochází k němu od poloviny dubna do září, proto i dospělce můžeme potkat v přírodě téměř celou vegetační sezónu.

Larvy žijí v organickém sedimentu na dně nebo na ponořených částech rostlin, např. rákosu. Larvy mají mohutné jednobarevné zadečkové lamely bez příč- ného švu a jsou zakončené krátkou špičkou. Ozubená je horní strana do 1/2 délky, na dolní straně jsou zuby velké, ale vyvinuty jen v první čtvrtině. Exuvie nacházíme zpravidla na stéblech rákosu.