Český svaz ochránců přírody Vlašim
Popis
Menší a štíhlejší než příbuzné šidélko rudoočko E. najas. Samci mají také červené oči a tmavý zadeček, S2, S3 a S8 má na horní straně tmavý pruh zúžený a po okrajích modře lemován, S9 a S10 jsou převáž- ně modré, na 10. článku je typická tmavá skvrna ve tvaru „X“. Tmavé části zadečku jsou lesklé, nemají světle šedý po- prašek. Samci mají na hrudi aspoň částečně vyvinutý antehumerální pruh. Samice jsou podobně jako samci zbarveny v modročerné kombinaci, oči mají zelenohnědé. Zelenohnědý je i antehumerální pruh, který je nápadný a dobře vytvořený po celé své délce. Horní část hlavy mezi očima je u obou po- hlaví tmavá, popřípadě jen s velmi malými světlými tečkami.
Podobné druhy
Záměna samců je možná pouze se samci E. najas, kteří ale mají 10. článek zadečku modrý bez tmavé skvrny tvaru „X“. Samci E. najas dále nemají antehumerální pruh. Samice mohou být při povrchní determinaci zaměněny se samicemi rodu Coenagrion, které ale mají nápadné skvrny mezi očima.
Výskyt, habitat
Jižní druh, u nás rozšířený jen ostrůvkovitě v nížinách, zejména v nivách velkých řek. Nejčastěji žije u mrtvých ramen, tůní, rybníků s přírodě bližším charakterem břehů, méně často také u pomalu tekoucí vody – potoky v zemědělské krajině nebo meliorační kanály. Vyžaduje lokality dostatečně zarostlé makrofytní vegetací, zejména stolístkem Myriophyllum, rdesty Potamogeton, parožnatkami Chara, růžkatcem Ceratophyllum apod.
Ohrožení
Téměř ohrožený druh (NT), jehož ohrožení představuje zejména likvidace a následná degradace vhodných stanovišť k vývoji. Dříve významná skupina vodních ploch v říční krajině, jezera fluviálního původu, ve většině případů zanikla následkem úprav vodních toků. Zásadní negativní vlivy představují aktivity spojené s likvidací starých ramen řek v souvislosti s technickými úpravami toků a změnami v říční krajině, ale také jejich znehodnocování a snižování ekologické funkce.
Chování, zvyky
Létají většinou velmi nízko a prudce nad vodní hladinou, často usedají a shlukují se na rostlinných částech submerzní vegetace, které se dotýkají vodní hladiny, popř. na plovoucích listech. Zde se také páří a do stonků vyčnívajících nad hladinu kladou vajíčka. Líhnou se o měsíc později než šidélka rudoočka, tedy začátkem června a v přírodě je můžeme pozorovat především v nejteplejší části léta.
Larvy, svlečky
Larvy žijí mezi ponořenými částmi rostlin. Stejně jako ostatní druhy rodu Erythromma mají larvy chlupy na zadní části sternitu 2. zadečkového článku. Oproti larvám Erythromma najas jsou menší, podobné velikosti jako jiné larvy šidélek, tykadla mají 7 článků, sternit S1 není ochlupený. Zadečkové přívěsky jsou zaoblené, s nevýrazným příčným švem, průsvitné, jen někdy s menšími skvrnami. Boční laloky labiálních palp mají 6 zubů. Svlečky jsou zanechávány na plovoucích rostlinách.
