Vážka červená (Crocothemis erythraea)

Popis

Menší, avšak robustní vážka. Samec je nezaměnitelný, celý šarlatově červený, včetně nohou, hlavy a hlavních žilek na křídlech. Pouze spodní/zadní strana očí je modrá a na bázích zadního páru křídel jsou jantarové skvrny. Zadeček je široký, má vřetenovitý tvar. Samice jsou dichromní: vzácnější červená forma je zbarvená jako samec, gynochromní forma je světle hnědá (se stářím tmavne). Antehumerální pruhy má světlé, kontrastně světlá je i vrchní strana hrudi mezi křídly. Hřbetní zadeč- kový kýl je zdůrazněn černou linkou, někdy s krátkými příčnými čárkami. Oči samic jsou hnědé, ve spodní zadní polovině modravé až modré. Kladélková chlopeň výrazně odstává od těla. 6) Plamky obou pohlaví jsou světle hnědé, dlouze protažené.

Podobné druhy

Červené formy jsou díky tvaru zadečku a celočerveným nohám nezaměnitelné, i když na dálku lze uvažovat o záměně s některými druhy r. Sympetrum, nejspíše se samci vážky jarní (S. fonscolombii), kteří též mají spodní část oka modrou, navíc obývají podobné biotopy a mají podobné chování. Nemají však na bocích červenou hruď. Kvůli modré barvě spodní strany očí je možná i záměna se samicemi S. fonscolombii, ty však mají černožluté nohy, jsou v těle výrazně subtilnější, na zadečku mají z boku černé skvrny a nemají odstávající kladélkovou chlopeň.

Výskyt, habitat

Africká vážka, šířící se Evropou ze Středomoří na sever. U nás ještě před dvěma dekádami velmi vzácná, nyní zejména v nížinách vcelku běžná. Preferuje mělké prohřáté stojaté i tekoucí vody (osluněné litorály mělkých rybníků, rozlitiny, prohřáté mělčiny těžebních jam apod.), obvykle s dobře vyvinutou makrovegetací, objevuje se i na čerstvě založených tůňkách (např. golfová jezírka). Letní druh, s výskytem od počátku června.

Ohrožení

Druh je zařazen do kategorie téměř ohrožený (NT). Potenciálními faktory mohou být likvidace mokřadních lokalit (např. slepých ramen řek) v aluviích řek, ale především rozsáhlé změny hydrologického režimu aluviálních oblastí větších toků, jako jsou napřímení koryta či zamezení záplav, což má za následek vyschnutí a zničení lokality.

Chování, zvyky

Samci přeletují nízkým prudkým letem nad vodní plochou, často sedají na nízkou vegetaci nebo na zem (vyvýšené kameny apod.), při vyrušení unikají do středu vodní plochy. Sedí často s křídly typicky sklopenými dolů před tělo, rádi se staví do obeliskové pozice. Samice se zdržují v okolí obvykle na nízké vegetaci. Páření je krátké, odehrává se nejčastěji pouze ve vzduchu, kdy spojený pár krouží nad vodní hladinou.

Larvy, svlečky

Larvy žijí mezi vodními rostlinami nebo přímo na dně vodní nádrže, převážně v malých až středních hloubkách. Larvy jsou robustní, klenuté. Zadeček je bez hřbetních trnů, díky čemuž je záměna možná zejména s larvami S. fonscolombii, od něj se však liší přítomností řádky štětin na okraji břišní strany S8.
2021-05-21T14:58:36+02:00
Přejít nahoru