Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata)

Popis

Z našich druhů páskovců nejmenší, ale stále patří k našim největším vážkám. Obě pohlaví jsou zbarvená černě, výrazně žlutě pruhovaná. Vzhledem k relativně menšímu rozsahu žlutých zadečkových skvrn působí tento druh tmavěji než oba předchozí. Na boku hrudi má jen 2 žluté pruhy. V rámci našich druhů rodu jsou významnými odlišující znaky tvar žluté skvrny na boku prvního zadečkového článku, která je umístěna dorsálně, a je malá, oválně protažená. Žluté distální proužky na S 5-8 chybějí, výrazné proximální proužky mají z bočního pohledu trojúhelníkový tvar. Kostální žilky jsou většinou černé či tmavé, stejně jako occipitální trojúhelník. Vnější zadní roh antehumerálních skvrn je oblý. Místy uváděný diagnostický počet políček v análním trianglu je variabilní (2-5) a lišit se může i v rámci křídel jednoho jedince.

Podobné druhy

Záměna možná zejména s C. heros, který je ovšem zře- telně větší, ale stejně jako C. bidentata má rovněž žluté distální skvrny na S 5-8 redukované. Oba druhy mají černý occipitální trojúhelník (rozdíl od žlutého u C. boltonii). Oproti C. heros (a stejně jako C. boltonii) má vnější zadní rohy na antehumerálním pruhu zaoblené. Dobrým odlišujícím znakem mezi našimi páskovci je specifický tvar a umístění žluté laterální skvrny na S1 – u C. bidentata je malá a oválná, zhruba v polovině výšky článku. Dvojitý „zub“ na abdominálních přívěscích samce, který dal druhu jméno, je pro běžnou terénní diagnostiku nevhodný, dva zuby jsou totiž přítomné i ostatních druhů a při určování se jedná hlavně o jejich vzájemnou polohu.

Výskyt, habitat

Relativně běžný druh v rozsáhlejších lesnatých oblastech karpatské části ČR, od nížin až do vyšších středních poloh. V českých krajích je výskyt lokální a vzácný. Na rozdíl od C. boltonii preferuje lesní prameniště a pramenné kapiláry, případně drobné potoky s písčitým dnem. V některých případech se spokojí dokonce jen s vlhkým substrátem.

Ohrožení

Druh je řazen do kategorie zranitelný (VU). Potenciální ohrožení představují zásahy do pramenišť a vodních toků s důsledkem přímé likvidace biotopu nebo změny hydrologického režimu.

Chování, zvyky

Obdobné jako u páskovce kroužkovaného samci „skenují“ nízkým letem prameništní stružky (obvykle proti proudu) a vyhlížejí kladoucí samice. Často usedají na větvích nebo stoncích v blízkém okolí. Samice se u vody nezdržují, přilétají jen kvůli kladení, které je obdobné jako u C. boltonii. Samice mohou skrytě klást i do nepatrných loužiček v prameništních porostech a unikat tak pozornosti. Při lovu kořisti létají páskovci nad lesními cestami a pasekami, kde je též můžeme nalézt odpočívající při slunění.

Larvy a svlečky

Larvy nacházíme zahrabané v substrátu dna (písek s organickým detritem), často jim stačí jen několik mm vodního sloupce. Ze substrátu jim vyčnívají jen oči a otvor anální pyramidy, běžným pohledem jsou nepostřehnutelné. Larvy jsou dlouhověké, vývoj trvá až 6 let. Svlečky můžeme najít nejčastěji v okolí pramenišť na kmenech vzrostlých stromů, až ve výšce očí.