Popis

Šidélko širokoskvrnné má vzdáleně podobný vzor zbarvení jako š. páskované (C. puella), černé skvrny jsou však daleko rozsáhlejší. Proto má kresba na 2. zadečkovém článku podobu tlustého „Y“, někdy se slabší stopkou. Tmavé skvrny na zadních okrajích prostředních zadečkových článků  dosahují  u  světlé formy do jejich 1/3 až 2/3, u tmavé formy i více než 3/4. Skvrny jsou na stranách dopředu protaženy v dlouhé linky. Modré antehumerální pruhy samců jsou přerušené. Samice mají dvě základní barevné formy, modrou a zelenou, podobně jako u C. puella. Nápadný je  u samic obou forem  C.  pulchellum světlý 8. zadečkový článek s párovými drobnými skvr- nami. Jednoznačným znakem dospělců obou pohlaví silně trojlaločný zadní okraj pronota, u samic se zřetelným světlým lemem.

Podobné druhy

Záměna samců je vzhledem ke specifické kresbě málo pravděpodobná, šidélko působí už z dálky tmavým dojmem. Šidélko páskované C. puella má sice podobně tvarované skvrny, je ale výrazně světlejší. Vzhledem k odstínu a poměru modré a černé může z dálky připomínat š. jižní (C. scitulum). Podobně jako u C. ornatum i u tohoto druhu jsou někdy vytvořeny laločnaté postorbitální skvrny. Snadnější může být záměna samic opět se š. páskovaným (C. puella), kde samice také vytvářejí podobné barevné formy. Samice obou forem C. puella ale mají tmavý 8. zadečkový článek. Jednoznačná identifikace samic je možná podle tvaru pronota.

Výskyt, habitat

Šidélko širokoskvrnné žije téměř v celé Evropě a západní Asii, u nás jen ostrůvkovitě v nižších a středních polohách. Početnější populace vytváří jen vzácně a lokálně (Polabí). Většinou žije spolu s mnohem hojnějším š. páskovaným na podobných lokalitách, jako jsou mrtvá ramena řek, zarostlé rybníky, tůně v lomech, tůně na slatiništích, méně často i pomalu tekoucí osluněné potoky.

Ohrožení

Druh není uveden v posledním Červeném seznamu vážek. Databáze, která se stala základem této monografie, však ukazuje na zranitelnost či jiné potenciální ohrožení. Vzhledem k neznalostem a dosavadnímu přehlížení problematické situace u tohoto druhu není k dispozici dostatek konkrétních údajů o příčinách jeho ohrožení a možnostech řešení. Rizikovými faktory jsou podle obecnějších předpokladů především přímá likvidace vhodných biotopů pro vývoj larev, odvodňování, vypouštění lesních a extenzivních rybníků a výrazná manipulace s jejich vodní hladinou. Významný negativní vliv mají také intenzivní rybochovné aktivity, vyhrnování bahna, úpravy břehů, likvidace litorálních porostů, znečišťování vody vnějšími zdroji a také zazemňování tůní a jejich intenzivní zarůstání rákosem a orobincem.

Chování, zvyky

Podobné jako u ostatních druhů a zejména C. puella, se kterým se většinou vyskytuje společně. K líhnutí dochází od první třetiny května, dospělce můžeme potkat v přírodě zejména v červnu.

Larvy, svlečky

Larvy žijí podobně jako larvy š. páskovaného, od kterého jsou téměř neodlišitelné. Žaberní lístky C. pulchellum jsou mírně širší a zaokrouhlenější, linie štětinek na prementu svírají méně ostrý úhel (více než 80 stupňů, oproti C. puella, kde svírají ostřejší úhel méně než 80 stupňů).
2021-05-17T15:15:41+02:00
Přejít nahoru