Šídlo luční (Brachytron pratense)

Menší šídlo připomínající mozaikovitým vzorem zbarvením malé druhy rodu Aeshna, od nich se však liší řadou morfologických znaků. Samci jsou na tmavém podkladě zadečku modře skvrnití, na hřbetní straně hrudi mají výrazné zelené antehumerální pruhy. Samice mají hřbetní skvrny na zadečku žluté, a na rozdíl od samců je u nich na bocích zadečku nápadný pruh žlutozelených skvrn. Žluté antehumerální skvrny samic jsou jen rudimentární. U obou pohlaví jsou na zelených bocích hrudi výrazně černě lemované linie švů. Diagnostická je drobná centrální skvrna na vrchní straně S1, velmi dlouhé a úzké plamky, tvar zadečku, který je celkově robustnější a u samců se na S2 nezužuje. Krom dalších detailů v žilnatině křídel se liší i velmi mírným zaoblením báze zadní hrany zadních křídel a výrazně ochlupenou hrudí.

Záměna samců s ostatními podobně zbarvenými šídly je sice nepravděpodobná kvůli odlišné době výskytu, ale je teoreticky je možná s malými druhy, zejména s A. mixta a A. affinis). Kromě celkově odlišného habitu se tyto druhy na první pohled liší především nevelkým rozsahem antehumerálních skvrn. Samice šídla lučního jsou nezaměnitelné.

Nepravidelně rozšířené po celé Evropě včetně jižní Skandinávie, preferuje nižší teplé polohy, kde jej nalezneme na  celé  škále  mělkých  stojatých  vod  (menší zarostlé tůně, extenzivní rybníky), podmínkou jsou bohaté porosty zapojené emerzní vegetace (rákos, orobince). V České republice je výskyt spíše ostrůvkovitý, zejména v nivách velkých řek, kde jej často najdeme na slepých ramenech či aluviálních tůních. Oproti většině dalších šídel patří mezi výrazně jarní druhy s těžištěm výskytu v květnu a červnu.

Poměrně nenápadné šídlo, zejména kvůli charakteristic- kému chování samců, kteří při vyhledávání samic kličkují nízko nad hladinou přímo v porostech rákosu či orobince, jen výjimečně se v letu zastaví na místě na delší dobu (více než 2 sekundy). Mimo porosty vyletují jen zřídka. Na vhodných lokalitách můžeme najít i větší počet samců, kteří na sebe obvykle neútočí. Samice žijí skrytě a nejčastěji je lze objevit při kladení vajíček, která zapichují do plovoucích odumřelých částí rostlin.

V porovnání s ostatními šídly celkem malé. Nápadně malé jsou především oči, které jsou umístěny spíše na temeni hlavy a boční okraj hlavy přesahují (při pohledu shora) jen v první třetině. S9 má sice jenom malý, ale pro larvy šídel netypický hřbetní trn.