Vážka běloústá - Leucorrhinia albifrons

Popis

Menší vážka, se štíhlým zadečkem. Jako všechny druhy r. Leucorrhinia má bílý obličej. Dospělí samci jsou šedočerní, hruď je tmavá, nevýrazně kovově lesklá, zadeček s šedavým ojíněním zejména v první třetině (S3-S4), ojínění může přesahovat i na hruď a další článek zadečku. Oči samců jsou leskle šedomodré, s rudohnědou skvrnou. Mladí samci jsou podobní samicím, které jsou černavé, se žlutými skvrnami, které tvoří na S1-S3 charakteristickou kresbu (na S2 doširoka roztažená párová žlutá skvrna, na S3 na hřbetě rozpojený žlutý pruh), na dalších článcích zadečku jsou žluté skvrny nevýrazné a dlouze protažené, ke konci se vytrácí. Oči mají samice hnědé. U obou pohlaví jsou na bázi zadních křídel tmavohnědé skvrny, u samic mohou přecházet do jantarova. Zadečkové přívěsky jsou bílé, plamky velmi tmavé, z vnější strany kontrastně lemované políčky s bílými žilkami.

Podobné druhy

Nejpodobnějším druhem je vážka široká  (L.  caudalis), kterou odlišuje výrazně rozšířená poslední třetina zadečku, a světlé až bílé plamky. Samci dalších druhů r. Leucorrhinia nejsou ojínění, u samic je možná záměna se samicemi (či mladými jedinci) L. dubia, které se liší jak uspořádáním skvrn na S1-S3, tak i absencí bílého lemování tmavých plamek.

Výskyt, habitat

Palearktický druh, v Evropě západní okraj areálu s výrazně ostrůvkovitým rozšířením, což platí i pro naše území, kde patří mezi vzácné druhy. Obývá čisté, oligotrofní, popř. rašelinné vody (mělké tůně v pískovnách, lomech, lesní rybníčky), vhodnější jsou spíše pionýrské biotopy s volnou vodní hladinou a litorálem zarostlým např. bahničkou (Eleocharis). Na těchto lokalitách může být i velmi početná. Doba výskytu imág od května do srpna, s maximem v červnu a červenci, tedy nejpozději ze všech našich druhů r. Leucorrhinia.

http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34767

Chování, zvyky

Samci proletují nízko nad otevřenou hladinou, často daleko od břehu, přitom je i na dálku dobře viditelný kontrast tmavých plamek a bílých žilek sousedních políček, stejně jako „svítící“ bílé zadečkové přívěsky. Často sedají na větve a stonky trčící z vody nebo na okolní vegetaci, kde též můžeme nalézt odpočívající samice a kopulující páry.

Larvy, svlečky

Larvy žijí na ponořené vegetaci. U L. albifrons tmavé skvrny na břišní staně zadečku splývají do příčných pruhů, nicméně u larev tohoto druhu černá kresba často chybí. Larvy mají výrazné dlouhé a tenké trny, boční trny jsou jen na S8 a S9, hřbetní trny až po S8.