Šídlo rákosní - Aeshna affinis

Popis druhu

Menší druh šídla, charakteristický v obou pohlavích světle zelenými až zelenomodrými boky hrudi s tenkými tmavě zbarvenými švy. V ostatních znacích se podobá šídlu rákosnímu (A. mixta), i když samci působí výrazně modřejším dojmem, zejména jsou nápadné jejich jasně modré oči. Antehumerální proužky jsou velmi malé a nevýrazné. Matoucí může být relativně častý výskyt androchromní, tedy samcům barevně podobné formy samic, což je u jiných druhů šídel jev spíše výjimečný.

Podobné druhy

Velikostí i chováním velmi podobný už zmíněnému šídlu pestrému (A. mixta), které má však u obou pohlaví hruď z boku hnědou se dvěma světlými pruhy. Barevně je nejbližší šídlu zelenému (A. viridis), které je zřetelně větší, zároveň se odlišuje velmi výraznými antehumerálními pruhy. Toto šídlo však u nás zatím nebylo zjištěno, pro barevnou podobnost je však na místě věnovat pozorovaným exemplářům šídla rákosního zvýšenou pozornost. Při povrchním pozorování připadá do úvahy i záměna se šídlem lučním (Brachytron pratense), to však má zřetelně robustnější zadeček s jiným vzorem skvrn, výrazné (silné) černé pruhy na boku hrudi a u samců též výrazné antehumerální skvrny.

Výskyt, habitat

Středomořské šídlo (s areálem sahajícím až do Číny), které se v Evropě posledních dekádách zřetelně rozšiřuje na sever, časté jsou migrační vlny v horkých létech. U nás se vyskytuje zejména v nížinách, lokálně vytváří i početné populace. Preferuje teplé až vysychající mělké vodní plochy všech velikostí, s bohatými porosty emergentní makrovegetace (rákos, orobince apod.).

aktuální mapy

Chování, zvyky

Samci nejsou tak výrazně teritoriální jako jiné druhy šídel, často se vyskytuje pohromadě několik jedinců bez výrazných známek agresivity. Samci opakovanými průlety nad terénem (ne nutně nad vodní hladinou) vyhlížejí samice, často se přitom v letu zastavují na místě. Často usedají na stébla rákosu, orobinců apod., zavěšují se v typickém šikmém úhlu.  Po kopulaci se obvykle samic a samice neoddělují a samice klade vajíčka v tandemu se samcem. Tento druh občas vytváří lovecká hejna o desítkách jedinců, často smíšená i se šídly pestrými (A. mixta), hejna se mohou objevovat i daleko od vody.

Larvy, svlečky

Malou velikostí se podobají larvám Aeshna mixta. Larvy A. affinis jsou méně trnité, boční trny na S9 nedosahují k apikálnímu konci S10. Maska je široká, zadní okraj očí rovný, boční trn na S6 dobře vyvinutý, cerky krátké. Samičí larvy jsou nápadné velmi dlouhým kladélkem, které dosahuje téměř k apikálnímu konci S10. Larvy žijí mezi ponořenými částmi litorálních rostlin, svlečky se nacházejí většinou na stoncích 0,5 až 1 m vysoko.
obrázky larev