Šidelko Lindenovo - Erythromma lindenii

Popis

Jako ostatní druhy rodu Erythromma mají také samci šidélka Lindenova na temeni hlavy skvrny redukované do tenkých pásků nebo chybí úplně. Tím podobnost s dalšími druhy rodu Erythromma končí. Šidélko Lindenovo má specifickou černou kresbu na modrém zadečku, na S2 sahá černá kresba přes celý článek. Už z dálky jsou dobře viditelné velmi dlouhé, černé zadečkové přívěsky. Oči samců jsou jasně modré. Hruď má na bocích dva černé pásky, podobně jako rod Coenagrion. Plamky na křídlech jsou dlouhé, světlé, téměř trojúhelníkovité. Samice mají hlavu, oči boky hrudi a boky prvních dvou zadečkových článků zelenavé, boční strana zbývajících článků zadečku je světle modrá. Hřbetní strany zadečku samic je tmavá, kresba splývá do podélného pásu probíhajícího celým zadečkem. Samice mají na temeni hlavy dobře vyvinuté žlutozelené skvrny. Pronotum je z větší části rovněž zelenožluté.


 

Podobné druhy

Samci vzhledem připomínají samce rodu Coenagrion nebo šidélka kroužkovaného Enallagma cyathigerum, se kterým sdílí často stejné biotopy a vykazuje podobné chování. Samci E. cyathigerum ale mají okrouhlé skvrny na hlavě a nemají dlouhé zadečkové přívěsky. Tyto znaky jsou dobře patrné i při pohledu na sedící jedince z větší dálky nebo za použití dalekohledu. Teprve při větším přiblížení nebo zkoumání v ruce vyniknou odlišné kresby na zadečku a hrudi. Vzdáleně mohou připomínat i samce Platycnemis pennipes, hlavně díky tmavé kresbě na zadečku spojené do podélného pásu. Samice mohou být při povrchní determinaci zaměněny se samicemi rodu Coenagrion, které ale mají tmavé pronotum a jinak barevně kombinované boky těla.

Výskyt, habitat

Druh Středomoří a západní Evropy, u nás na severo- východním okraji areálu rozšíření. U nás byl poprvé objevený až v roce 2009 a zatím je známý z malého počtu lokalit v západní polovině Čech. Početná p pulace žije na řece Berounce, dále na velkých čistých rybnících (typická přírodní koupaliště) nebo v zatopených lomech s dobře vyvinutou submerzní makrovegetací (lakušník, stolístek, rdest apod.) Pravděpodobně byl a je přehlížený mezi ostatními šidélky.

aktuální síťová mapa

Chování, zvyky

Šidélka poletují nízko a prudce nad otevřenou vodní hladinou, často usedají na stébla vyčnívající z vody. Páří se většinou v příbřežních rákosinách, kladení va- jec probíhá v tandemu do částí submerzní vegetace, které se dotýkají vodní hladiny, popř. do plovoucích listů.

Larvy, svlečky

Larvy žijí mezi ponořenými částmi rostlin. Stejně jako ostatní druhy rodu Erythromma  mají  larvy  chlupy na zadní části sternitu S2. Jsou podobné larvám Ery- thromma viridulum, podobné velikosti, tykadla mají 7 článků. Odlišujícím znakem je ochlupení sternitu S1 a odlišné ochlupení horního zadního okraje 3 za- dečkového článku - u E. lindenii je tvořené krátkými tlustými chlupy, u E. viridulum dlouhými tenkými. Svlečky jsou zanechávány na plovoucích rostlinách.