Klínatka žlutonohá - Stylurus flavipes

Popis druhu

Větší, výrazně žlutočerně zbarvený druh klínatky. Nohy jsou černé, nápadně podélně žlutě žíhané. Oči samce jsou zelené, samice zelenomodré. Spe- cifická je kresba na hrudi: při pohledu svrchu černé pruhy kompletně uzavírají žlutou barvu (tvoří žlutá oválná oka), žlutá kresba mezi těmito oky tvoří písmeno „T“, prostřední černý pruh blí- že přednímu pruhu, Interpleurální pruh (z boku nad prostřední nohou) je velmi krátký, metapleurální pruh (nad zadní nohou) je úzký a nerozvětvený. Zadeček je v žlutočerné kombinaci, na jeho hřbetní straně tvoří žlutá barva podélný pruh sahající až na S9.


Podobné druhy

Záměna s našimi dalšími druhy klínatek je vzhle- dem k typické kresbě na hrudi a žluté barvě na nohou málo pravděpodobná. Nejpodobnější je klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), ta má ale nohy celé černé a její plně dospělí samci mají tělo spíše šedozelené. Navíc se vyskytuje o několik týdnů dříve. Pravděpodobnější je možnost záměny se západoevropskými druhy (G. simillimus, G. pulchellus – u něj možnost výskytu v západních Čechách), které mají také žlutočerné nohy, avšak jiný vzor černých pruhů na hrudi.

Chování, zvyky

Samci obvykle létají nízko nad vodní hladinou vod- ního toku, blízko břehu. Často usedají na příbřežní bylinnou vegetaci, kde jsou i přes své pestré zbar- vení velmi nenápadní. Nejčastěji usedají do trávy vysoké 20 - 50 cm, několik metrů od břehu, kde je též nejsnáze při procházení vegetace vyplašíme. Při lovu kořisti se vzdalují od řeky, létají nad okolními loukami, poli a polními cestami. Samice žijí skrytým způsobem života, zdržují se hlavně ve vegetaci i ve větší vzdálenosti od vody. Kopulace se obvykle odehrává v závěsu na okolní vegetaci. Samice klade vajíčka za letu, bez doprovodu samce. Oproti jiným našim klínatkám se vyskytují výrazně později, nejvíce v srpnu.

Výskyt, habitat

Druh s centrem výskytu ve východní Evropě. Obývá zejména velké, hlubší, pomalu tekoucí nížinné řeky s písčitým až bahnitým dnem. V ČR je klínat- ka žlutonohá vzácná, pravidelně se s ní lze setkat jen na několika úsecích Labe, Moravy, Dyje nebo Odry, na jiných tocích je její výskyt výjimečný a nepravidelný.

aktuální síťová mapa

Larvy a svlečky

Stejně jako larvy r. Gomphus jsou poměrně ploché a bez hřbetních trnů. Larvy S. flavipes působí z důvodu výrazně prodlouženého 9. abdominálního článku štíhlým dojmem a s jinými larvami nejsou zaměnitelné. Jsou dlouhověké, vývoj trvá většinou 3 roky. Svlečky lze nalézt nejspíše na hlinitých nebo písčitých březích.