Klínatka vidlitá - Onychogomphus forcipatus

Popis druhu

Menší, subtilní klínatka. Samci i samice jsou nápadně kontrastně zbarvení, základní barva je žlutá s výraznou a rozsáhlou černou kresbou na hrudi a zadečku. Všichni samci rodu Onychogomphus mají štíhlý zadeček s nápadnými mohutnými klíšťkovitými přívěsky, které jsou zřetelně delší než poslední zadečkový článek. Podle těchto přívěsků dostala tato klínatka své české jméno. Na těchto přívěscích jsou specifické struktury významné pro druhovou a poddruhovou determinaci. Samicím tyto přívěsky chybí, na hřbetní  straně relativně (oproti samci) širšího zadečku mají charakteristické široké žluté dvojskvrny. Nohy obou pohlaví jsou černé, žlutě žíhané, oči našich populací jsou zelené.

Podobné druhy

Ve  střední  Evropě  je  možnost  záměny  vzhledem  k absenci dalších druhů rodu Onychogophus nízká. Záměna je teoreticky možná s ostatními klínatkami, samci však mají mnohem menší zadečkové přívěsky. Samice se od dalších našich druhů  klínatek  odlišují mj. typickou kresbou na svrchní straně zadečku; zatímco u všech ostatních klínatek má žlutá barva tendenci tvořit podélný, černě lemovaný pruh, u klínatky vidlité je žlutočerná kombinována spíše do podoby příčných pruhů. Ostatní klínatky také nemají tak výrazné kontrastní zbarvení s rozsáhlou černou kresbou.


Chování, zvyky

Samci obvykle létají nízko nad vodní hladinou vodního toku, často přeletují mezi oběma břehy. Rádi usedají na kamenitých březích nebo typicky i na kamenech v toku. Při lovu kořisti se často vzdalují od řeky, létají nad pasekami, poli, cestami, apod. Samice žijí skrytým způsobem života, zdržují se hlavně ve vegetaci i ve větší vzdálenosti od vody. Kopulace se obvykle odehrává v závěsu na okolní vegetaci. Samice klade vajíčka za letu bez doprovodu samce. Imága lze pozorovat ve vrcholném létě, s maximem výskytu v červenci.

Výskyt, habitat

Druh s výskytem na velké části Evropy, nejpočetnější je v jižní Evropě. V ČR je tato klínatka poměrně vzácná, hojnější pouze lokálně na Moravě a v jižních Čechách (Malše, Vltava). Obývá menší kamenité řeky v podhůří, zejména peřejnaté úseky. Na regulovaných vodních tocích (např. Jihlava) se vyskytuje zejména v úsecích pod jezy. Na ostatním území bývají zaznamenávány jen jednotlivé kusy.

aktuální síťová mapa

Larvy a svlečky

Larvy žijí skrytě zahrabané ve štěrku a mezi kameny. Podobají se larvám Ophiogomphus cecilia, zvláště mladší instary. Jsou však výrazně menší a mají méně vyvinuté hřbetní trny. Spolehlivým znakem je absence bočních trnů na 6. zadečkovém článku. Křídelní pochvy se na rozdíl od larev r. Gomphus rozbíhají. Exuvie lze nalézt jen vzácně, protože k líhnutí dochází na holém břehu v těsné blízkosti vodní hladiny a svlečky jsou snadno odneseny vodou.