Klínatka rohatá - Ophiogomphus cecilia

Popis druhu

Velký a robustní druh klínatky s typickou trojkombinací zelené, žluté a černé barvy. Hlava, oči a hruď jsou jasně „jablkově“ zelené, hruď přitom se slabými černými pruhy. Zelenočerná kombinace přechází na první zadečkové články, od S3 je zadeček žlutočerný. Nohy jsou černé, žlutě žíhané. Zadečkové přívěsky samců jsou krátké a světlé. Detailní určovací znaky jsou na křídelní žilnatině, charakteristické jsou i zadečkové přívěsky samců a samičí kladélková chlopeň. Tato klínatka dostala jméno podle dvou rohů na temeni hlavy, rohy jsou však přítomny  pouze u samic, které ovšem potkáme v přírodě spíše výjimečně.



 

Podobné druhy

Záměna je vzhledem k typické barevné trojkombinaci málo pravděpodobná, teoreticky snad s ostatními klínatkami, které  jsou  však  zbarveny pouze v kombinaci žluté (šedožluté) a černé. Vzhledem k zelené barvě je při letmém pozorování možná záměna letících jedinců s lesklicí zelenavou (Somatochlora metallica), která se občas také vyskytuje u potoků a řek.

Výskyt, habitat

Druh s centrem výskytu ve východní Evropě. V ČR je obecně běžnější v Čechách než na Moravě. Obývá potoky a řeky různé velikosti v nížinách až v podhůří. Důležitá je dostatečná čistota vody a přirozené dno tvořené hrubším pískem. Nejpočet- nější je např. na řekách Ploučnice, Smědá, Chru- dimka, Orlice, Metuje, Stropnice a Lužnice.

aktuální síťová mapa

Chování, zvyky

Samci obvykle létají nízko houpavým letem nad vodní hladinou vodního toku, často střídají oba břehy, kde usedají na příbřežní bylinnou vegetaci nebo křoviny, popř. i na holé břehy či na kameny v toku Při lovu kořisti létají nad pasekami a lesními cestami, rádi sedají na vyhřátou zem. Často se vzdalují od řeky, v některých případech zalétají k vrcholům okolních kopců, i desítky kilometrů daleko (hill-topping). Samice žijí skrytým způsobem života, zdržují se hlavně ve vegetaci, a to i ve větší vzdálenosti od vody. Kopulace se obvykle odehrává v závěsu na okolní vegetaci. Samice klade vajíčka za letu bez doprovodu samce. Imága lze pozorovat celé léto až do začátku podzimu.

Larvy a svlečky

Robustní larvy číhají zahrabané v písku na kořist. Mají výrazné, zahnuté hřbetní trny a boční trny na 6. abdominálním článku. Křídelní pochvy se na rozdíl od larev r. Gomphus rozbíhají. Svlečky lze nalézt nejčastěji v blízkosti břehové čáry na příbřežní vegetaci, méně také na kamenech, zdech, pilířích ve výšce 20 - 80 cm nad vodní hladinou. Larvy jsou hodně podobné larvám Onychogomphus forcipatus, které se liší absencí bočního trnu na 6. zadečkovém článku.