Šídlatka hnědá - Sympecma fusca

Popis

České pojmenování této šídlatky je výstižné, tělo obou pohlaví je zbarveno v hnědých odstínech. Důležité jsou detaily v kresbě na hrudi. Horní tmavý pruh na hrudi má rovné okraje, je bez zřetelného výběžku na spodním okraji. Spodní tmavě hnědý pruh na boku hrudi je nepřerušený, širší, s pravidelnější konturou. Spodní strana těla je světlejší, krémově hnědá. Zvláště starší jedinci mohou být velmi tmaví a kresba nemusí být zřetelná. Horní samčí zadečkové přívěsky samců jsou delší, téměř tak dlouhé jako hřbetní strana 10. zadečkového článku. Spodní přívěsky samců přesahují bazální zub horních přívěsků.

Podobné druhy

Šídlatka hnědá (Sympecma fusca) je z našich vážek zaměnitelná pouze se šídlatkou kroužkovanou (Sympecma paedisca).  Rozlišující  znaky  jsou především v rozdílné kresbě na hrudi. Sympecma paedisca má tmavé pruhy s nepravidelnými okraji, zbarvení spodní strany těla je spíše v červenohnědých odstínech. U velmi tmavých jedinců je nutno se orientovat podle dolních zadečkových přívěsků samců, u Sympecma paedisca jsou velmi krátké a nedosahují k zubu horních přívěsků.

Výskyt, habitat

Tato šídlatka žije na velké části Evropy, západní až střední Asie. U nás žije mozaikovitě na celém území kromě horských oblastí, lokálně je celkem běžná. Vyskytuje se u rybníků, mokřadů, tůní, na slatiništích apod., podmínkou je dostatečné pokrytí makrofytní vegetací, zejména rostlin s plovoucími listy, popř. dostatečné množství odumřelé rostlinné hmoty (např. orobinec).

aktuální síťová mapa

Chování, zvyky

Šídlatky hnědé létají nezvykle prudce a často usedají na plovoucí části rostlin nebo stonky vyčnívající z vody, často si vybírají takový podklad, aby byly díky svému zbarvení nenápadné. Na rozdíl od šídlatek rodu Lestes sedí, jako jiná šidélka, se zavřenými křídly. Životní cyklus obou našich šídlatek r. Sympecma je unikátní. Imaga žijí velmi dlouho, až 10 měsíců. Líhnou se v pozdním létě, u vody se však dlouho nezdržují a odlétají do křovin a lesů, kde přezimují jako imago. Na jaře se vrací k vodě, proto šídlatky hnědé patří mezi první vážky, které můžeme vidět u vody již za prvních slunečních dnů na jaře. Kladení vajíček je většinou prováděno v tandemu do odumírajících i živých rostlinných pletiv. Larvální vývoj je velmi rychlý a během léta se líhne nová generace.

Larvy, svlečky

Larvy žijí v mělkých hloubkách na ponořených částech rostlin. Larva je díky širokému prementu velmi podobná larvě příbuzné šídlatce kroužkované (Sympecma paedisca), ale i šídlatce velké (Chalcolestes viridis). Od larev rodu Chalcolestes se liší výrazně větším vnitřním zubem bočních laloků labiálních palp. Odlišení larev Sympecma paedisca je velmi obtížné a nejisté (viz popis tamtéž). Exuvie jsou nalézány na stoncích rostlin, převážně ve výšce několika centimetrů až decimetrů.